16. – 19. května 2019
Tento rok jsme se vydali na jarní putování do oblasti Nízkého Jeseníku, kde jsme si vybrali základnu v obci Jiříkov. Akci připravila Petra s Martinem. Jako vždy, velmi dobře.
Z Brna jsme vyjeli vlakem do obce Jindřichov, kde putování začalo. Martin pro nás vybral putování méně známou, ale líbeznou krajinou. Měli jsme zpočátku velké obavy o počasí, už z Brna to vypadalo na déšť, ale nějak se to cestou vytříbilo. Bylo sice mírně pod mrakem, občas zafoukal docela mrazivý vítr (jak jsme později zjistili, na hřebeni je sníh), ale pro jízdu vlastně ideální počasí.
Jeli jsme po různě se kroutících silničkách, nahoru a dolů a kochali se výhledy do malebného kraje, církevní stavby, domky. Zvláštní pozornost jsme věnovali rozkvetlým rododendronům ve Velkých Losinách, které nádherně rozkvetly v místním parku neskutečným množstvím druhů i barev. To jsem opravdu ještě takhle pohromadě neviděl. Pak jsme již jen vyjeli pomalu na horní planinu, odkud jsme pozorovali zasněžený hřeben Jeseníků. Pak dolů do Rýmařova a
opět přes kopec a do Jiříkova, cíle dnešního dne.
Druhý den jsme si vybrali trasu na Rešovské vodopády kolem hradu
Sovince a na Nové Město. Cestou jme pozorovali pasoucí se stáda, stavení, z nichž dost bylo ve velmi dezolátním stavu. Prohlédli jsme si alespoň z venku majestátný hrad Sovinec, který kdysi, již za naší éry, jakýsi idiot vypálil a pak jsme sjeli po docela divoké cestě do údolí Rešovských vodopádů. Na cestě jsme zamkli kola a pěknou procházkou si vodopády, s jejich dřevěnými schody a lávkami, prohlédli. Na vyhlídce jsme si pak mírně odpočinuli, i s nezbytným skupinovým fotem, a již s koly jsme se vyškrabali neskutečným srázem zase nahoru na horní planinu, kde jsme pokračovali k Hornímu Městu. Uvítalo nás Svobodné císařské Horní Město, kde se dřív dolovalo stříbro a železná ruda. Dosud se zde zachovaly symboly těžby. Po krátkém dalším putování jsme se zastavili v obci Ruda, kde jsme si prošli místní křížovou cestu, končící na kopci s nádherným rozhledem. Pak, po krátkém občerstvení jsme pokračovali opět k hradu Sovinec, kde jsme přijeli opět po prohlídkové době (jako před tím před) a pak
ji jen pokračovali opět do místa ubytování.
Třetí den jsme si vybrali trasu na Šternbersko. Ale hned za Jiříkovem jsme měli docela problém. Místní hospodář zaplotil a z druhé strany zasypal veřejnou turistickou cestu.
Po krátkém hledání jsme ale objevili stezičku, kterou jsme překážku obešli. Idioti se prostě najdou všude. Pak jsme již pokračovali velmi přírodním terénem do obce Huzová a dál, k přírodnímu koupališti Dalov v bývalém lomu. Zde byla velmi pěkné zastávka na odpočinek. A opět dál. Na Šternberk. Po cestě jsme projížděli opravdu mnoho vykácených lesů. Kůrovec řádí všude. No, spoušť je tu opravdu veliká. Na závěr jsme si před Šternberkem ještě sjeli část Ecce Homo. Frčelo to docela dobře. Byl zde i pěkný výhled na Šternberk. Pak jsme jen sjeli do města, kde jsme v restauraci dobře poobědvali. Tak dobře,
že jsme skoro všichni tak-tak stihli doběhnout na záchod. Většina ale až na hradě, kde jsme mezitím dojeli. Pak nás čekala dlouhá cesta
lesem a mezi poli zpět do Jiříkova. Cestou jsme se stavili na pěkné vyhlídce v lese, napili se z Josefovy studánky. Pak zase lesem, až před Huzovou mi prasklo lanko k přesmykači a v nouzovém režimu jsem dojel pomalu zpět do Jiříkova. Doprovodil mě Josef, kterému pro změnu praskl držák nosiče. Holt, nějaká smůla se musí vybrat, ale tohle ještě nebylo tak zlé. Oprava v Jiříkově byla snadná a prasklý nosič už se prostě nezatěžoval.
Čtvrtý, poslední den, jsme se vydali na Slunečnou a do Dětřichova Nad Bystřicí, kde jsme měli nastoupit do vlaku domů. Podívali jsme se na druhou stranu, kde jsme dosud nejezdili, ale setkali jsme se opět, mimo malebných pohledů, především s neskutečně zdevastovanými lesy. Těch nám bylo opravdu líto. V Dětřichově jsme ale zjistili, že naplánovaný motorest na oběd je zavřený, a proto jsme pokračovali do Moravského Berouna, kde jsme velmi dobře poobědvali. A pak jsme se opět krásnou krajinou vrátili do Dětřichova a zde vyčkali vlaku, kerý nás zavezl zpět do Brna.
Opět super akce. Velmi zdařilá, počasí nám opravdu vyšlo, i když před i po řádil déšť.