Opět vinařská akce, ale tentokrát jen v místním měřítku Velkých Pavlovic po místních vinicích, pojaté jako procházka po vinicích s postupnými zastávkami na připravených stáncích místních vinařů, kteří zde prezentovali své nejlepší vzorky. A nalezly se zde opravdu dobré. Velmi rychle zde bylo, dle předvedených vzorků, poznat, že jde o oblast s poněkud ostřejšími klimatickými podmínkami, oproti třeba oblasti Strážnicka nebo Modrých hor, což se projevilo v kvalitě vzorků jak kladným, tak záporným směrem. Například červená vína jsou zde mnohem méně vyzrálá a harmonicky rozvinutá, ale zase podmínky u bílých vín
vyznívají naopak v jejich prospěch. Vína jsou pikantní s jemnou kyselinkou. Některá jsou opravdu velice dobrá.
Procházka mezi vinicemi začíná u startovní boudy vinařů u zastávky ve Velkých Pavlovicích. Počasí bylo docela větrné a chladné. Rozhodně ne na nějakou procházku. Chystalo se ale sluníčko. Bylo to poznat na vinařích, kteří se u svých stánků zimovřivě choulili. Ale, na druhou stranu, bylo vidět, že svou práci mají rádi, a i přes nepřízeň počasí měli velmi dobrou náladu. Proto nám s nimi bylo velmi dobře, vesele jsme o víně diskutovali a chutnali vzorky. Postupně se přeci jen trochu oteplilo.
Trasa vedla nahoru do kopce, kolem stánků, k rozhledně Slunečná. Z té byl opravdu impozantní rozhled, a navíc byl hned vedle stánek s domácími uzeninami. Nutno podotknout, velmi dobrými uzeninami. Osobně vyzkoušeno. Následovali další stánky až k jednomu s krásným rozhledem na přirozené vyhlídce. A pak již dolů, k vinařství VOC.
Dá se říct, že všude se dali nalézt velmi dobré vzorky, takže tento košt stál opravdu za to. Zdejší vína se dost liší od ostatních oblastí, které jsem již zde uvedl, ale rozhodně mají něco do sebe. Jsou dost nezaměnitelná.
Pak jsem se již jen odebral přes Velké Pavlovice na nádraží, a vlakem domů.
Tato ochutnávka rozhodně stála za to.