Tento výlet zorganizoval Jarek, jako reakci na velké oteplení a sucho v současné době. To jsou samozřejmě nejlepší podmínky pro projetí po zimě na kole.
Já jsem to bral sám spíše jako rozjížďku, tak jsem s sebou ani nebral fotoaparát, čehož jsem velmi brzy litoval. Velmi rychle jsme se totiž po trase posbírali do celkem úctyhodného počtu. Tak jsem něco vyfotil alespoň mobilem, ale je to bída. Na zrcadlovku to opravdu nemá. Je to jen zápisník.
Výlet započal na ulici Gargulákově, já se přidal na Bílé hoře (od doby co jsem v důchodě, již jen velmi nerad jezdím po městě). Na autobusové zastávce Malečkova na nás čekal Martin, a v Podolí se přidaly ještě dvě, v čele s Magdou.
Na Bílé hoře jsme se po prudkém výjezdu kochali výhledem na Brno, i když mírně zastřeným Saharským prachem, kvůli němuž byla vyhlášena smogová situace. Další výhled byl ze Stránské skály, opět trošku do kopečka, kde už byl trošku čistější vzduch. Pak jsme upalovali přes Podolí, Tvarožnou na Santon. Tady nám pěkně foukalo, tak jsme si zde ani nemohli pořádně nafotit kosatčíky, které zde hojně rostli. Ale výhled od kaple byl opět parádní.
A pak již přes Jiříkovice mezi poli k vodní nádrži Grunty, kde jsme se trochu rozhlédli, a do Prace. A od tama již jen po krátké debatě na Pracký kopec k památníku. Ten byl ale bohužel zavřený a celý areál byl v opravě. Po nezbytné zastávce jsme pokračovali mezi poli a přes park a kolem zámečku do Sokolnic, do pivovarské restaurace. Tam jsme chutně poobědvali.
A pak jsme již jen nastoupili jízdu po cyklostezce podle Říčky přes Kobylnice, Ponětovice, Šlapanice , Bedřichovice, Podolí do Mariánského údolí, kde byl oficiální konec jízdy. Mnoho z nás však pokračovali ještě nahoru Líšní na Hádeckou plošinu a domů.
Na první jízdu v roce jsme se slušně projeli a bylo to velmi příjemné.