Velká akce BSC 4. – 9. července 2017
Další pokračování každoročního putování příhraničních oblastí naší republiky. Minulý rok to bylo Chebsko, nyní pokračujeme oblastí Krušných hor.
Tuto akci, jako obvykle, připravila Petra s Martinem. Velmi se jim povedla. Někteří jsme tu již byli před dvěma roky na běžkách, takže jsme už věděli, do čeho jdeme.
První jela na místo vlaková skupina, kterou vedl Martin. Proti těm, co přijeli v autech, měla jeden den k dobru. Já jel s nimi, ale protože jsem měl nějaké problémy s kolenem, tak jsem jel až skoro na místo, to je do Potůčků, vlakem a pak již jen kousek po ose. Ostatní vystoupili už v Klášterci nad Ohří, a pak vystoupali opravdu výživnou cestou k Měděnci, kolem Klínovce po hřebeni až do hotelu U červené lišky, kde jsme byli ubytovaní.
Druhý den jsme se jel tak trochu projet, jak se říká „na rozhýbání“ a ani jsem se nenadál, byl jsem o nějakých asi 200 metrů níže, u německých hranic, u Českého mlýna. Tak už jsem rovnou zatočil do Německa. Vlastně jsem si tak trochu projel dopředu část plánované trasy. Byl tam klid a minimální provoz, takže to bylo moc fajn. Vše je ve fotogalerii. Šlo mi jen o to, hezky se projet. Žádné trofeje neskutečných výjezdů a pod. Jel jsem od Rittersgr“unu kolem potoku Kunnersbach a nahoře doprava, na hřeben. Místy výživné stoupání a všude pěkné výhledy. Dále pod Zweibachem, až do Tellerh“auseru, a dál na Boží dar. Všude pěkná příroda, lesy, časté asfaltové cesty, pěkné travnaté chodníčky. Vše dobře značené. V Božím daru jsem si dal výborný jelení gulášek a pak jsem ujížděl po náhorní planině zpátky po upravených cyklostezkách mezi vřesovišti zpět do hotelu. Počasí nádherné, co mi chybělo.
Další den jsem se přidal do skupiny k Petře, která už měla naplánovaný výlet na Klínovec, do Jáchymova a zpět. Počasí opět nádherné. Cesta rychle odsýpala, ve skupině se jelo dobře. Příroda je tu opravdu pěkná, takže bylo na co koukat. Opět ve fotogalerii. Na Klínovci bylo překvapení, mimo pěkných výhledů jsme si sjeli modrou singletreilovou trasu, údajně dlouhou 9 km s převýšením 300 metrů. Byla docela svižná, takže jsme byli dole za chviličku. Vyjeli jsme u lanovky, kde se na Klínovec obvykle vyjíždí. Zde to byl již jen kousek do Jáchymova. Tady jsme se výborně najedli a po krátkém odpočinku pokračovali dál. Projeli jsme celým Jáchymovem až nahoru k Hrádku a pak jsme jeli k bývalému dolu Eduard. Zde se v rybníčku někteří z nás vykoupali a pak jsme již pomalu jeli po náhorní planině zpět.
Čtvrtý den jsme, opět s Petrou vyrazili do Německa. Začali jsme sjezdíčkem do Rittersgr“unu, kolem potoku Kunnersbach nahoru na hřeben a pak doleva k přečerpávací přehradní nádrži, nejdříve horní, pak i dolní. Cestou jsme se opět zastavili na dobrém obědě. Pak jsme pokračovali do lomu u Scheinbenbergu, kde jsme si udělali delší pauzu. Bylo se zde opravdu na co dívat. Krásné kamenné varhany, vystavená dřevořezba a amfiteátr. Zřejmě se tu konala nějaká shromáždění, představení. A pak jsme již upalovali zpět. Po dlážděných cyklostezkách, zjevně postavených z evropských peněz, a dál opět po horských silničkách a cestách, podle toho, jak jsme se opět blížili k české straně. Jen se na nás, asi v polovině, nalepila bouřka a pak již jedna střídala druhou. Celkem čtyři. Zpočátku jsme se alespoň trochu skrývali, ale u třetí bouřky už jsme byli tak mokří, že už to ztrácelo smysl a ke konci čtvrté jsme již v největším dešti upalovali po náhorní planině zpět k hotelu. Tam už samozřejmě žádná bouřka nebyla. 🙂
Pátý den jsem již vysadil, kvůli ještě zlobícímu kolenu, ale ostatní si udělali ještě pěkný výlet ke Kraslicím.
Celé poježděníčko dopadlo přesně podle očekávání – pěkná příroda, dobrý terén, a v podstatě i příznivé počasí. S nějakou tou bouřkou se samozřejmě počítá.